Fulbright

"Dobře si to chlapec vybral, je tady v teple, v tichoučku a nestrhá se." [Rozpuštěný a vypuštěný]

My research List of publications Curriculum Vitae Page of my wife Some links Fulbiright (in czech)

Fulbrightovo stipendium a přihláška na univerzity v USA

Několik lidí po mně chtělo informace o tom, jak dostat Fulbrightovo stipendium a jak se hlásit (úspěšně) na univerzitu v USA. V následujících řádcích se stručnš pokusím shrnout mojí zkušenost s tímto celým procesem. Upozorňuji, že budu popisovat proces z pohledu studenta hlásící se na "graduate" studium, tj. PhD, nikoliv jak se hlásit na "undergraduate" neboli bakaláře. Oba procesy mohou být totiž značně odlišné.

Moje stručná historie
Vystudoval jsem teoretickou fyziku na MFF UK v Praze a na PhD jsem se rozhodl zkusit přihlásit na dobrou americkou univerzitu, neboť dlouhodobější zahraniční zkušenost je v mém oboru nepostradatelná. Na začátku roku 2007 jsem se zapojil do soutěže o Fulbrightovo stipendium určené pro studenty vědy a techniky. Po zkompletování obsáhlé přihlášky včetně všech potřebných testů jsem byl vybrán z ČR jako zástupce v mezinárodní soutěži, kde jsem nakonec uspěl a stipendium vyhrál. Následoval přihlašovací proces na univerzity koncem roku 2007 (místo mnoha přihlášek na každou univerzitu zvlášť stačila jen ta jedna Fulbrightovská na všechny), výsledky jsem dostával postupně během února 2008. Z řady škol jsem si nakonec vybral Princeton, kde teď studuji.

Motivace a výběr školy
Samozřejmě, že motivace k PhD studiu v USA mohou být různé, nicméně zdá se mi, že jedna je zřejmá (aspoň u mě zcela rozhodující). Byť americké školství jako celek je určitě velmi nevalné úrovně, tak se zde nacházejí špickové univerzity. Je pravda, že pro Američany samotné je často otázkou hlavně prestiže míti vzdělání z Harvardu, Princetonu nebo Stanfordu, ale nemyslím si, že to by mělo být to rozhodující pro rozhodnutí studovat na těchto školách. Nicméně, jistě platí v některých oborech (a zrovna v mém ano), že ti nejlepší vědci se soustřeďují právě na věhlasných univerzitách, primárně jistě z toho důvodu, že tyto školy jsou nejbohatší a nabídnou jim nejlepší podmínky. Každopádně, obecné doporučení je vybírat si zejména podle kvality školy v daném oboru. Ale to jistě sám ví každý nejlépe.

Přihláška na univerzitu
Je potřeba se připravit na to, že proces přihlašování na univerzitu je velmi dlouhý. Doporučuji začít někdy tak v březnu či dubnu, tj. 18 měsíců před začátkem studia. Deadline pro podávání přihlášek je typicky konec roku, nicméně je potřeba učinit spoustu úkonů, které si několik měsíců vyžádají. Počítejte také s tím, že to bude i něco stát (každá přihláška okolo 100 dolarů). Američané se většinou hlásí na velké množství škol, typicky tak 10, ale někteří i na 20. Každá univerzita má svoji přihlášku, kterou musíte vyplnit a připojit k ní všechny potřebné dokumenty. Většinu lze udělat elektronicky, nicméně něco je potřeba poslat i poštou. Naštěstí jednotlivé přihlášky se od sebe liší jen málo, takže některé části lze v podstatě poslat identické na všechny školy. To se samozřejmě týká doporučujících dopisů, zčásti se to také týká esejů, kde by to ale přece jen chtělo mírnou variaci pro každou školu zvlášť. Každá přihláška má v podstatě tyto části:

Samotná přihláška - tam vyplňujete jednak spoustu osobních údajů, potom kde jste co studovali, seznam absolvovaných předmětů,....
Transkript se známkama a diplom - je potřeba oficiální v angličtině či s úředním překladem
Doporučující dopisy - většinou 2-3, mělo by to být od vašeho vedoucího či profesora, co vás učil či vedl nějaký váš projekt
Eseje - typicky bývají dvě - jedna na osobní téma, prostě něco o vás; druhá o vašich vědeckých plánech.
Výsledky standardizovaných testů

O každé části se pokusím krátce napsat.

Přihláška
Zde bych chtěl upozornit na několik velmi důležitých částí, na kterých lze jistě mnoho získat. Jedná se jednak o vědeckou činnost, zejména jestli je zakončena nějakými publikacemi. To si myslím, že může hodně pomoci. Další věc, která z našeho pohledu možná přijde banální, ale která je pro Američany dost důležitá je zapojení do aktivit ve prospěch kolektivu. Já jsem třeba v tomto směru měl zářez v podobě organizování Fyzikální olympiády či činnosti v akademickém senátu fakulty.

Známky
Nemám moc tušení, jakou roli hrají známky v přijímacím procesu. Každopádně bych řekl, že si nelze polepšit, pouze si lze ublížit. Na většině amerických škol jistě nevědí nic o univerzitách v ČR, takže dobré známky pro ně nejsou moc zárukou nějaké kvality studenta. Ovšem naopak to nejspíš platí. Jako vodítko fyzikální erudice pro ně spíš hraje standardizovaný test GRE subject.

Doporučující dopisy
To je jistě dost důležitá část přihlášky. Opět platí, že lze spíše ztratit než získat, protože se implicitně předpokládá, že budete mít vynikající doporučení. Nelze čekat, že by někdo z naší české kotliny měl jméno na amerických školách, proto je vcelku jedno, jestli vám dopis bude psát uznávaný profesor či někdo jiný. Důležité jsou jen dvě věci - aby k vám měl nějaký vztah (jistě by jeden z nich měl být od vašeho vedoucího) a aby ten dopis byl opravdu silně vychvalující. Je dobré to dotyčnému opravdu zdůraznit, že jestli je ochoten dopis napsat, tak to nesmí být ve stylu: "Pepa je dobrý student, na zkoušce vždy vše dobře uměl". To by možná stačilo od nositele Nobelovy ceny, ale jinak to v žádném případě nestačí.

Eseje
V esejích je asi zásadní vyzdvihnout své přednosti a upozornit na to, co se do přihlášky nevešlo. Také je dobré zdůraznit trochu osobní vztah k dané univerzitě, napsat, proč se hlásíte zrovna tam a být třeba konkrétní co se týče vědeckého zaměření či jmen.

Standardizované testy
Prakticky všechny univerzity vyžadují, abyste složili tři standardizované testy. Jedná se o TOEFL, test z angličtiny pro cizince, GRE general - test z matematiky a angličtiny (ale pozor pro Američany!) a GRE subject test - test studijních předpokladů pro daný obor.

TOEFL: Test se skládá ze čtyř částí - reading, writing, speaking and listening. Celý test dělate na počítači ve školícím středisku k tomu určenému. Na internetu je obrovské množství stránek, které se TOEFLem zabývají. Jen jedna poznámka - z celého testu je nejvíce nepříjemné fakt, že ho s krátkou pauzou děláte celý najednou, což trvá typicky 4-5 hodin, takže je to zápřah. Jinak většina škol požaduje určité minimální množství bodů, kterého musíte dosáhnout. Na nové stupnici testu (0-120) je ta hranice nastavená většinou na 87 či 93 bodů, u nejlepších univerzit to je typicky 100 bodů. Většině škol také nezáleží na konkrétním výsledku, prostě musíte pokořit tuto hranici a zbytek je už jedno. Mně se test moc nepovedl, ale ani mých "pouze" 103 bodů nejspíš nijak neovlivnilo přijímací proces.
GRE general: Test má tři oddělené části, stejně jako TOEFL se skládá u počítače ve školícím centru, kterých je v ČR jen několik málo. První část, quantitative, bude pro většinu studentů naprosto trivialní záležitostí. Jedná se o matematický test na úrovni základní školy, maximálně úvodních ročníků gymnázia. Proto největší problém spočívá ve správném přečtení zadání a pochopení všech slovíček jako různoběžka nebo průsečík. Test je bodován na škále 200-800, přičemž hodnocení je silně nelineární. Ačkoliv průměrný Američan dosahuje méně než 600 bodů, neměl by být problém pro žádného studenta technických věd dosáhnout hranice velmi blížko 800 (celkem je 28 otázek a za každou chybně zodpovězenou je přibližně 20 bodů dolu). Kromě bodů se též uvádí, kolik lidí bylo horších než vy. To dává srovnání nezávislé na obtížnosti testu, protože v různých letech mohou být různé průměrné hodnoty. V mém případě jsem obdržel 800 bodů a odpovídající rating byl 94%. Druhá část, verbal, je co se týče obtížnosti pro cizince pravý opak. Jedná se o lingvistický test obsahující cvičení na synonyma, pochopení textu, atd. Vzhledem k tomu, že je určen pro Američany, bude pro většinu ostatních velmi obtížný. V mém případě jsem z 800 bodů dosáhl 390 (průměr je asi 470), což znamenalo rating 27%. Poslední část, Analytical, spočívá v napsání dvou esejí na dané téma. Tady samozřejmě můžete zaperlit originální myšlenkou, ovšem je zde ten jazykový limit v porovnání s rodilými Američany. V mém případě jsem dosáhl 4 bodů z 6 možných, což odpovídalo 33%. Je ovšem třeba říct, že výsledky tohoto testu nemají nejspíš na přijetí žádný vliv. Skóre z částí verbal a anlytical je pro přírodní vědy naprosto irelevantní, a u quantitative se předpokládá, že dosáhnete jestli ne maxima, tak téměř maxima. Tudíž výsledkem ~700 bodů na sebe akorát tak negativně upozorníte.
GRE subject: Jedná se o test na konkrétní předmět (je nabízen ve fyzice, matematice, chemii, biologii, informatice, psychologii a literatuře), jež je založen na zodpovězení velkého množství celkem jednoduchých otázek v časovém limitu.Jako jediný se vyplňuje v papírové podobě a v ČR ho myslím nabízí pouze ČVUT. Na rozdíl od TOEFL a GRE general, které jsou nabízeny několikrát měsíčně, tak subject test můžete dělat jen třikrát do roka (v říjnu, listopadu a v dubnu). Fyzikální test, který jsem skládal já, obsahoval 100 otázek, které bylo nutné vyřešit za 3 hodiny. Většinou se jednalo o jednoduché příkládky z mechaniky, elektromagnetizmu atd., nicméně nějakých 10-15 otázek se také týkalo experimentální fyziky. Co se týče hodnocení, tak se v žádném případě nečeká, že někdo bude mít vše dobře. Jednak se to velmi těžko stíhá (já jsem stihl odpovědět na 92 otázek), a potom ne vše vždy víte. Škála bodů je 390-990, přepočet je opět nelineární. Na zisk maxima 990 bodů není potřeba ani zdaleka odpovědět správně na všechny otázky, rok od roku se to liší, ale je to zhruba 80-85 bodů (za správně zodpovězenou otázku je 1b, za špatně zodpovězenou -0,25b a za nezodpovězenou 0b). Já jsem dosáhl 77 bodů (81 správně zodpovězených, 11 špatně, 8 nezodpovězených), což odpovídalo 970 bodům po přepočtu (a ratingu 97%). Hranice není u žádné univerzity striktně nastavena, ale hranice 800 bodů se považuje za dobrý výsledek, u přijlášek na ty nejlepší univerzity by výsledek měl dosáhnout 900 bodové hranice (tuším, že průměr studentů přijatých na Princeton je něco jako 910 bodů). Obecně platí, že GRE subject je ze všech standardizovaných testů nejdůležitější. Pro univerzitu totiž poskytuje objektivní informaci o vašich odborných znalostí (u známek tuto jistotu nemají), pokud se hlásíte ze školy, kterou oni neznají. A to jistě platí o všech českých vysokých školách, to si není třeba dělat iluze.

Výsledky testů se posílají automaticky na školy, na které se hlásíte. Většinou jsou nabízené 2-3 bezplatné kopie zprávy s výsledkem. Takže pokud se hlásíte na více škol, je třeba si připlatit za dodatečné kopie zpráv.

Přijetí na univerzitu
Pokud všechny nutné procedury podstoupíte, odešlete před deadlinem přihlášku (typicky 31.prosince), jistě u vás na chvíli zavládne pocit úlevy, že je to za vámi. Výsledky chodí během února, nejpozději v březnu, a to většinou emailem, výjmečně vám může i někdo zavolat. V průběhu března a na začatku dubna pořádají univerzity dny otevřených dveří pro přijaté studenty (tzv. open housy). Myslím, že je velmi rozumné se na ně vydat, byť může být těžké spojit návštěvu několika škol na různých místech do jedné cesty. Dobré je, že univerzity většinou nabízejí náhradu cestovních nákladů, takže pokud se to poskládá ze 2 či 3 škol, tak máte výlet do USA zaplacený. V té chvíli jsou většinou známy i finanční podmínky, které vám škola nabídne. Ty se samozřejmě mohou dost lišit. Moje situace byla trochu atypická díky Fulbrightovu stipendiu, ale každopádně i kdybych ho neměl, tak měsíční stipendium u mých univerzit (Harvard, Princeton, MIT) byla ~$1900-2500. Většina škol nabízí nejspíš o něco menší stipendium. Částka je většinou spočtena jako hodnota životních nákladů v dané oblasti, ovšem "bohatost" školy v tom jistě hraje také svou roli. Na amerických školách se kromě toho samozřejmě platí i školné, nicméně, v technických oborech ve většině případech platí, že vám škola jednak to školné odpustí a potom vám přidá výše zmíněné stipendium. Na oplátku budete muset (typicky od 2.ročníku) učit (přesněji cvičit přednášku) či jinak vypomáhat. Každopádně rozhodnutí, na kterou školu nakonec půjdete, musíte učinit do 15.dubna a sdělit to všem školám, které vám přijetí nabídly.

Fulbrightovo stipendium
Fulbrightova nadace je organizace, která se kromě jiného zabývá pomocí studentům z celého světa v prosazení na americké univerzity. Standardní program je typicky na jeden rok a umožňuje studentům v magisterském či doktorském programu vyjet v rámci svého studia na americkou univerzitu, kde budou pokračovat na svém výzkumu. Je samozřejmě možné na univerzitě zůstat (po dohodě či přijetí ze strany školy), ale není to primární cíl. Jinak na toto stipendium se mohou hlásit studenti všech oborů a obsahuje školné na univerzitě (ovšem s nějakým horním limitem), letenku tam a zpátky a životní náklady (ty jsou ale spočítány tak tak na hranici, typicky je to $1200-1500 na měsíc, což vskutku není na žádné rozhazování). Já jsem se hlásil na jiné nové speciální stipendium pro studenty v přírodních a technických vědách, tzv. Fulbright Science and Technology (Fulbright S&T). To je určené pro hotové magistry, kteří se chtějí hlásit na americkou univerzitu přímo na PhD studium. Každá země, v které má Fulbrightova komise zastoupení, může nominovat maximálně 2 studenty do celosvětové soutěže, v které je nakonec uděleno toto stipendium asi 30 uchazečům. Nutno dodat, že Česká republika je zatím velmi úspěšná, protože jak v prvním ročníku, tak ve druhém (tj. mém) i ve třetím dostal český student toto ocenění.

Přihláška s Fulbrightem
Pokud v soutěži o Fulbright S&T uspějete, bude proces přihlášek na školu pro vás o něco zjednodušen. Podává se pouze jedna přihláška přímo Fulbrightovi s deadlinem 1.června (tj. o hodně dříve než v případě přihlášek přímo na univerzity). Přihláška se skládá z úplně z totožných částí jako přihlášky přímo na univerzitu. Takže je nutné dodat Fulbrightovi výpis známek (podmínka soutěže je průměr max.1,5), ověřenou kopii diplomu z bakalářského studia, tři doporučující dopisy, dvě eseje, výsledky testů (pro TOEFL platí limit 93 bodů, pro GRE general je limit v části quantitative 700 bodů). Výsledek GRE subject můžete dodat později, já jsem ho skládal v listopadu, když už jsem byl Fulbrightem dávno vybrán. V přihlášce si musíte vybrat pět univerzit, na které se budete prostřednictvím Fulbrighta hlásit. Tři z nich by měli být typicky špičkové v daném oboru (v mém případě teoretické fyziky to byl Princeton, Harvard, MIT) a dvě záložní (u mě Duke, Rutgers). Tento výběr by měl schválit také Fulbright (přesněji řečeno člověk v IIE - to je organizace, která pro Fubrighta tento program administruje). Dále již je všechno na Fulbrightovi, ten za vás podá přihlášky na všechny školy (tj. použije tu svou přihlášku, která je v tomto smyslu univerzální). Může se stát, že po vás ještě budou něco chtít z dané univerzity doplnit (jako se to stalo i mně), nicméně celkově objem práce je podstatně menší, než pokud byste se hlásili sami. Výhoda tohoto stipendia je také v tom, že jednak máte za sebou mocnou podporu toho, že jste byli vybráni pro toto stipendium, což jistě hraje velkou roli. Dále spolu s Fulbrightem jdou s vámi peníze, protože Fubright platí část školného i vašeho stipendia (konkrétní poměr závisí na dohodě IIE s univerzitou, toto dohadování se vás netýká). Takže pro univerzitu pak představujete zaručenou kvalitu, za kterou nemusí ani tolik zaplatit. To ve výsledku vede k vysoké úspěšnosti přijetí stipendistů na dané univerzity (např. já jsem byl přijat na všechny tři školy - Princeton, MIT i Harvard). Samozřejmě je možné, že by se tam výherci S&T včetně mě dostali i bez tohoto stipendia, ale jisté to není a toto ocenění v přijímacím procesu bezesporu hodně pomáhá.

Výhody a nevýhody S&T
S&T má samozřejmě řadu výhod oproti běžnému univerzitnímu stipendiu (které byste dostali, pokud byste se úspěšně hlásili na univerzitu sami). Co se týče kladů, tak je to samozřejmě jistota přijmu. Máte předem deklarováno na tři roky (to je doba trvání tohoto stipendia, po její uplynutí jste převedeni na běžné univerzitní stipendium) jistotu přijmu bez práce (tj. nemusíte škole za toto stipendium nic odvádět, nemusíte cvičit ani nic jiného, což ubírá hodně času). Dále jsou to různé příspěvky, které dostanete na zabydlení, na počítač, na knihy a na konference. Kromě toho pořádá Fulbright občas jakási si kulturní soustředění, během nichž se můžete zadarmo někam podívat a poznat hodně zajímavé lidi (pamatuji si, že jsem na Floridě na pláži diskutoval s klukem, který dělal tureckému premierovi poradce v oblasti jaderné energetiky). Důležitým atributem je i zdravotní pojištění, které Fulbright poskytuje. Nejspíš budete mít na své škole univerzitní pojištění, ale to bývá typicky horší než to fulbrightovské. V neposlední řadě je zde i čistě administrativní záležitost, kterou ocení ženaté/-í stipendistky/-i, protože s Fulbrightem pobýváte v USA na jiný typ víza (J1) než ostatní studenti (F1). Pro vás samotné to mít asi žadnou výhodu nebude, ale manželé/-ky budou mít místo nepracovního víza F2 pracovní vízum J2. Je pravda, že je potřeba žádat ještě o dodatečné povolení, které jednak není moc levné, dlouho trvá vyřízení a platí jen rok, nicméně pokud o to stojí, mohou pracovat. Na závěr bych zmínil přirozenou nevýhodu, kterou toto ocenění s sebou také nese, a to je velké množství byrokracie. Spoustu formulářů, potvrzení, výpisů, atd.. , prostě byrokracie odesláním přihlášky zdaleka nekončí a bude vás asi provázet celou dobu studia a ztrpčovat vám život. I přesto jsem přesvědčen, že toto stipendium je jednoznačně přínosem a určitě stojí za to o něj usilovat.

Back to home page